Daniel už nějakou dobu pracuje v kavárně jako číšník. Obsluhuje zákazníky, když je potřeba, je milý a usměvavý a svou práci miluje.
Jednoho dne přišla do kavárny starší babička, posadila se, vytáhla suchou kůrku a začala před ním jíst oběd.
Očividně to byla buď bezdomovkyně, nebo velmi chudá žena.
Tato babička číšníkovi řekla, že je jí velká zima, a požádala ho, aby jí nalil sklenici horké vody.
Zákazníci, kteří viděli, o co babička žádá, se báli, že ji číšník vyhodí, protože v jeho kavárně nesměla jíst vlastní jídlo, a navíc žádala o čistou vodu.
Stalo se však něco, co nikdo nečekal.
Číšník Daniel jí uvařil čaj, naložil jí plný balíček nejrůznějšího sladkého pečiva, zabalil bochník chleba, položil ho na stůl a řekl, že teď přinese i teplou polévku.
Babička, která nevěřila svému štěstí, se málem rozplakala.
Číšník přistoupil k paní a podal jí horkou polévku. Žena u sousedního stolu nevěřila svým očím. Nikdy by ji nenapadlo, že na světě ještě existují tak dobří lidé.
Na internetu lze najít mnoho podobných případů dobrých lidí, kterým není lhostejný život druhých, zejména těch, kteří mají téměř celý život za sebou a chtějí si užít klidné stáří.
Tento číšník ukázal, že má srdce na správném místě. Díky tomuto činu si kavárnu oblíbili i další zákazníci.
Lidé by měli dělat dobré skutky mnohem častěji. Stačí maličkost a mohou si udělat den krásný a plný radosti. Šiřte tento příběh dál, ať je tento svět o něco lepší!